Heysel 85 recenze předem: jeden z nejtemnějších večerů fotbalové historie zblízka
Jsou zápasy, jejichž výsledek si nikdo nepamatuje, protože to, co se odehrálo mimo hřiště, všechno ostatní pohltilo. Heysel 85 nás vrací do jednoho takového večera: Brusel, květen 1985, finále Poháru mistrů evropských zemí mezi Juventusem a Liverpoolem a chaos před úvodním hvizdem, který si vyžádal lidské životy. Na papíře má tenhle film všechno, aby se stal jedním z nejtísnivějších, ale zároveň nejdůležitějších evropských dramat roku.
Slib sevřeného, jednadevadesátiminutového dramatu o katastrofě, které může hodně zasáhnout, pokud si režisérka udrží zdrženlivost. Pokud ale sklouzne k melodramatu, může ztratit svou váhu.
Údaje o filmu
| Režie | Teodora Ana Mihai |
|---|---|
| Hrají | Violet Braeckman, Matteo Simoni, Josse De Pauw, Fabrizio Rongione |
| Žánr | Historická dramata |
| Délka | 91 min |
| Země | Belgické filmy, Nizozemské filmy, Německé filmy |
Finále, o kterém se nemluví kvůli gólům
Výchozí situace filmu Heysel 85 je prostá a nemilosrdná. V květnu 1985 hrají na bruselském stadionu Heysel Juventus a Liverpool FC finále PMEZ. Ještě před úvodním hvizdem začnou řádit chuligáni, umírají desítky lidí a stadion se ponoří do naprostého chaosu. Nejde o vymyšlený scénář, ale o jednu z nejbolestnějších skutečných tragédií evropského fotbalu. A film se ani nesnaží předstírat, že je klasickým sportovním snímkem.
Co mě na popisu opravdu zaujalo, je úhel pohledu. Heysel 85 nevypráví ten večer z trávníku ani očima hráčů. Sleduje ho prostřednictvím dvou lidí, kteří jsou na místě z úplně jiných důvodů a kteří musejí ze vteřiny na vteřinu dělat všechno jinak, než měli v plánu.
Marie a Luca: dva lidé, dvojí odpovědnost
Jednou z hlavních postav je třicetiletá Marie, dcera bruselského starosty a zároveň jeho tisková mluvčí, která sleduje zápas s rodiči. Druhým je jednatřicetiletý Luca Rossi, který z místa podává zprávy pro italskou televizi a kterého doprovázejí příbuzní přicestovavší z Itálie.
Právě tahle dvojkolejnost je podle mě nejchytřejším tahem filmu. Luca pracuje: pokračuje ve vysílání a přitom zoufale hledá v davu svou rodinu. Těžší dilema si lze jen stěží představit, profesní povinnost a holý strach se v jednom člověku přetahují o každou vteřinu. Mariina situace je stejně vážná, jen úplně jinak: její otec, starosta, je opilý a situaci nezvládá, takže řízení musí převzít ona. Mladá žena, která má jménem celého města činit rozhodnutí, zatímco muž, jemuž by to příslušelo, se vedle ní rozpadá. Je v tom rodinné drama, politický thriller i příběh o přežití, a pokud scénář dokáže tyhle linky dobře propojit, může z toho vzniknout něco opravdu silného.
Teodora Ana Mihai a syrová realita
Režie se ujala Teodora Ana Mihai, jejíž jméno širšímu publiku možná mnoho neřekne, ve festivalových kruzích si ale získala značnou pozornost. Její film La Civil o matce pátrající po unesené dceři se objevil i v Cannes a ukázal přesně ten typ sevřené, nervy drásající, a přitom lidsky blízké režie, jaký takové téma potřebuje. Mihai nepatří k tvůrcům, kteří divákovi tlačí na žaludek kýčem. Spíš nechává, aby nesnesitelná byla samotná situace.
U filmu Heysel 85 je to klíčová otázka. O skutečné tragédii se skutečnými oběťmi se velmi snadno natočí špatný film: s přehnaným patosem, poučným vysvětlováním nebo efektními davovými scénami, které z celé věci udělají obyčejný katastrofický biják. Doufám, že se Mihai soustředí na tváře postav, na jejich rozhodnutí a na čas, který s každou minutou ubývá, a ne na choreografii zkázy.
Obsazení: vlámská váha a belgická síla
Ve štábu najdeme jména, která čtenářům sledujícím belgický film nejspíš nebudou cizí. Matteo Simoni je všestranný a charismatický herec a role uspěchaného, zoufalého reportéra, který se přesto snaží chovat profesionálně, mu podle mě může sednout dokonale. Josse De Pauw je veterán vlámského herectví s takovou rutinou a přítomností, že při ztvárnění hroutící se mocenské figury může být k nezaplacení. Fabrizio Rongione může být povědomý z filmů bratří Dardennů, což je samo o sobě dobré znamení: kdo pracoval s nimi, ví, jak hrát věrohodně a bez jakékoli divadelnosti.
Největším otazníkem a možná nejzajímavějším jménem je Violet Braeckman. Pokud se nemýlím, role Marie bude páteří celého filmu, a unést takovou zátěž není maličkost. Jestli to vyjde, docela možná objevíme novou tvář.
Kde to může zaškobrtnout?
Nebyl bych upřímný, kdybych jen nadšeně vychvaloval. Stopáž 91 minut je zároveň požehnáním i rizikem. Požehnáním proto, že u tak hutné situace, odehrávající se téměř v reálném čase, přináší sevřenost napětí. Rizikem proto, že za tak krátkou dobu je potřeba věrohodně rozvinout dvě souběžné dějové linie, rodinný konflikt, politickou krizi a hromadnou tragédii. Pokud některá z linek zeslábne, může film působit nedotaženě.
Druhým nebezpečím je fikční rámec. Marie a Luca vypadají jako vymyšlené postavy zasazené do skutečné události, a to může snadno vyvolat dojem, že film tragédii využívá kvůli vlastnímu dramatu. Jestli to dopadne s respektem, nebo trochu vykořisťovatelsky, ukáže až plátno. Belgicko-nizozemsko-německá koprodukce ovšem naznačuje, že nedostaneme hollywoodskou podívanou, ale evropské dílo s věcnějším pohledem, a to mě uklidňuje.
Komu ho doporučujeme?
- Je pro tebe, pokud: Pro ty, kdo mají rádi sevřená a tíživá dramata podle skutečných událostí a zajímají je i temnější kapitoly fotbalové historie. Pro příznivce evropského autorského filmu povinnost.
- Raději vynech, pokud: Kdo čeká oddechový sportovní film nebo zábavnou katastrofickou podívanou, je na špatné adrese. Pro diváky citlivé na zobrazování hromadných tragédií může být film hodně náročný.
Pokud se ti líbí, zkus i: September 5 (2024), Utøya: July 22 (2018), Bloody Sunday (2002), United 93 (2006)
Časté otázky
O čem je film Heysel 85?
O tragédii, k níž došlo v roce 1985 v Bruselu při finále PMEZ mezi Juventusem a Liverpoolem, kdy kvůli řádění chuligánů zemřely desítky lidí. Příběh sledujeme očima Marie, dcery starosty a jeho tiskové mluvčí, a italského televizního reportéra Luky Rossiho.
Jak dlouhý je film Heysel 85?
Stopáž filmu je 91 minut.
Kdo film Heysel 85 režíroval?
Film režírovala Teodora Ana Mihai.
Kdo hraje ve filmu Heysel 85?
V hlavních rolích se objeví Violet Braeckman, Matteo Simoni, Josse De Pauw a Fabrizio Rongione.
Vydržíme ten večer sledovat ještě jednou?
Heysel 85 nebude film, na který se jde s popcornem a po kterém se vesele klábosí na parkovišti. Právě proto se na něj těším. Talentovaná režisérka, silné a zkušené obsazení a téma, o kterém se mluví až příliš zřídka, to dohromady dává vážný příslib. Pokud si Teodora Ana Mihai udrží ten zdrženlivý, lidsky blízký tón, se kterým pracovala už dřív, může být Heysel 85 jedním z nejtrvalejších zážitků letošní filmové nabídky. Až se dostane do kin, budu u toho, a každému, kdo snese těžká témata, radím totéž.