Histoires parallèles: předběžná recenze. Asghar Farhadi šmíruje v Paříži a z toho nic dobrého nevzejde
Některá obsazení vypadají tak neuvěřitelně, že je člověk napoprvé považuje za vtip. Histoires parallèles je přesně ten případ. Asghar Farhadi, nejspíš nejnemilosrdnější mistr současného morálního dramatu, svolal špičku francouzského filmu a vypráví o spisovatelce, která se na své sousedy dívá až příliš zblízka. Jestli recept, který na papíře vypadá dokonale, opravdu funguje, se teprve ukáže, ale podle všech náznaků se mám na co těšit.
Na papíře jedno z nejsilnějších evropských dramat letošního podzimu, které podle Farhadiho formy může být mistrovským dílem, nebo jen elegantním, trochu přepsaným myšlenkovým experimentem.
Histoires parallèles: trailer
Údaje o filmu
| Režie | Asghar Farhadi |
|---|---|
| Hrají | Isabelle Huppert, Virginie Efira, Vincent Cassel, Pierre Niney, Adam Bessa, India Hair |
| Žánr | Filmová dramata |
| Délka | 139 min |
| Země | Francouzské filmy, Italské filmy, Belgické filmy, Íránské filmy |
Okno do cizího života: o čem film je bez spoilerů?
Výchozí situace je prostá, a právě proto znepokojivá. Sylvie je spisovatelka, která hledá inspiraci pro nový román, a sáhne po tom nejsnazším, ale zároveň nejchoulostivějším zdroji: pozoruje sousedy v bytě naproti. Nešpehuje, aspoň ona by to tak rozhodně nenazvala, jen sbírá materiál. Tuhle výmluvu zná každý autor, který si kdy něco vypůjčil z vlastního okolí.
Skutečný spád příběh dostane ve chvíli, kdy Sylvie najme mladého Adama, aby jí pomáhal s každodenními věcmi. Podle oficiálního popisu ještě netuší, že jí mladík obrátí naruby život i práci. A situace se vyhrotí natolik, že Sylviina fikce přeroste skutečnost všech zúčastněných.
Víc se o ději neví a upřímně řečeno ani vědět nechci. U Farhadiho filmů je největší potěšení sledovat, jak se zdánlivě nevinné situace kousek po kousku otravují, a do toho je lepší vstoupit nepřipravený.
Farhadi, účetní všedních hříchů
Už samotné jméno Asghar Farhadi je důvod zapsat si film do kalendáře. Režisér snímků Rozchod Nadera a Simin a Klient si dvakrát odnesl Oscara za nejlepší mezinárodní film a patří k tvůrcům, u nichž nedopovězená věta nebo dveře otevřené ve špatnou chvíli váží víc než u jiných automobilová honička.
Mimo Írán netočí poprvé: Minulost vznikla ve Francii, Všichni to vědí ve Španělsku. Oba filmy působily na řadu diváků slaběji než jeho íránská díla, a to je také největší otazník nad Histoires parallèles. Francouzsko-italsko-belgicko-íránská koprodukce znamená jisté finanční zázemí, ale i riziko, že se režisér pohybuje na trochu cizím terénu.
Na druhou stranu téma, tedy prolínání fikce a reality, etika pozorování a otázka odpovědnosti, jako by mu bylo napsané na tělo. Farhadi vždycky vyprávěl o tom, jak člověku přerostou přes hlavu lži myšlené v dobrém. Romanopiskyně, která používá lidi jako surovinu, je téměř dokonalým ztělesněním této myšlenky.
Huppert, Deneuve a další: obsazení skoro až příliš krásné
Stačí se podívat na seznam: Isabelle Huppert, Virginie Efira, Vincent Cassel, Pierre Niney, Adam Bessa, India Hair a Catherine Deneuve. To není obsazení, to je skupinový portrét francouzských filmových dějin.
Kdo koho hraje, zatím známo není, takže hádat nebudu, ale už samotná jména leccos naznačují. Kariéra Isabelle Huppert je plná chladných, nevyzpytatelných a manipulativních žen, a pokud dostane jakoukoli roli ve filmu o pozorování a manipulaci, nudit se rozhodně nebudeme. Virginie Efira se v posledních letech stala jednou z nejvšestrannějších francouzských hereček a Vincent Cassel dokáže diváka znejistit jediným pohledem.
Pierre Niney je nejdisciplinovanějším hercem mladší generace a samotná přítomnost Catherine Deneuve je událost. Adam Bessa a India Hair jsou na seznamu méně známá jména, ale Farhadi umí výborně pracovat s herci, od kterých divák neví, co čekat.
Riziko spíš spočívá v tom, že mezi tolika hvězdami někdo zapadne. Farhadi ale vždycky uvažoval v ansámblech, kde má každý své tajemství a svůj úhel pohledu, takže tady se obávám méně než u průměrného režiséra.
Co z něj může udělat opravdu velký film?
- Palčivě aktuální téma. V době, kdy se všichni dívají na všechny, přes obrazovku i přes okno, je šmírující spisovatelka námětem klasickým i současným zároveň.
- Žánrové napětí. Výchozí situace patří od Okna do dvora k nejsilnějším motivům filmové historie, a Farhadi z ní neudělá thriller, ale morální psychologické drama, které bývá mnohem krutější.
- Vedení herců. Ve Farhadiho filmech jsou herci vždycky o kousek lepší než obvykle, a s touhle partou je to vážný příslib.
- Meta rovina. Režisér, který staví fikci ze skutečných lidí, natáčí film o spisovatelce, která dělá totéž. Skrývá se v tom možnost sebereflexe.
Kde to může drhnout: délka, hutnost, cizí terén
Stopáž 139 minut u Farhadiho nepřekvapí, ale zanedbat se nedá. Jde o pomalu gradující drama postavené na rozhovorech, a kdo čeká svižné tempo, může se uprostřed druhé hodiny unavit.
Rizikem je i abstraktnější základní nápad. To, že fikce přeroste realitu, může snadno sklouznout k příliš literárnímu, chytračícímu pojetí, kde bude koncept důležitější než postavy. Farhadiho nejlepší filmy fungovaly právě proto, že otázky vyrůstaly z velmi přízemních situací: z rozvodu, z vloupání, z půjčky. Pokud tu bude struktura románu v románu příliš hlasitá, může se ztratit bezprostřednost.
Komu ho doporučujeme?
- Je pro tebe, pokud: Pro ty, kdo mají rádi pomalu svírající evropská dramata postavená na morálních dilematech a kdo kvůli Huppert nebo Deneuve kdykoli zajdou do kina.
- Raději vynech, pokud: Pro ty, kdo čekají akci, rychlé tempo nebo jednoznačné odpovědi a koho víc než dvouhodinové konverzační drama spíš uspí než vzruší.
Pokud se ti líbí, zkus i: Okno do dvora (1954), Rozchod Nadera a Simin (2011), Forushande (2016), Le passé (2013), Swimming Pool (2003)
Časté otázky
O čem je Histoires parallèles?
Spisovatelka Sylvie pozoruje kvůli novému románu sousedy z protějšího bytu, pak si najme mladého Adama jako pomocníka, který jí obrátí naruby život i práci, až nakonec fikce přeroste skutečnost všech zúčastněných.
Jak dlouhý je film Histoires parallèles?
Stopáž filmu je 139 minut.
Kdo film Histoires parallèles režíroval?
Režisérem je Asghar Farhadi, jde o francouzsko-italsko-belgicko-íránskou koprodukci.
Kdo ve filmu hraje?
Isabelle Huppert, Virginie Efira, Vincent Cassel, Pierre Niney, Adam Bessa, India Hair a Catherine Deneuve.
Nahlédneme do Sylviina okna?
Ano, a podle mě o tom není sporu. Asghar Farhadi řekne o lidské slabosti i ve svých slabších filmech víc než většina současníků v těch nejlepších, a s takovým obsazením si těžko představit, že by z toho vzešlo něco průměrného. Možná bude dlouhý, možná koncept místy přeroste postavy, ale tohle je přesně ten typ filmu, o kterém se budete hádat ještě cestou domů v tramvaji. Můj předběžný verdikt: silných 8 bodů, s tajnou nadějí, že nakonec to bude víc.