Norimberk recenze: Göring Russella Crowea je ta nejzdvořilejší tvář ďábla
Existují filmy, ve kterých nejděsivější scénou není výbuch, ale úsměv zpoza mříží cely. Norimberk je přesně takový: válečné drama, v němž válka už skončila, ale bitva pokračuje v hlavách dvou mužů. Russell Crowe jako Hermann Göring nebyl dlouho tak nebezpečný a Rami Malek skvěle hraje toho, kdo se k ohni odváží příliš blízko.
Elegantní, znepokojivé a místy příliš dlouhé soudní drama, které souboj Russella Crowea a Ramiho Maleka vynáší vysoko nad průměr.
Norimberk: trailer
Údaje o filmu
| Original | Nuremberg |
|---|---|
| Premiéra v Česku | 15. 1. 2026 |
| Režie | James Vanderbilt |
| Hrají | Russell Crowe, Michael Shannon, Rami Malek, Richard E. Grant, Leo Woodall, Colin Hanks |
| Žánr | Válečná dramata |
| Délka | 148 min |
| Přístupnost | 12+ |
| Země | Americké filmy |
O čem je Norimberk, bez spoilerů?
Na konci druhé světové války se spojencům podaří dopadnout živého jednoho z nejdůležitějších mužů nacistického vedení, Hermanna Göringa. Už to samo o sobě je historický okamžik, ale skutečná sázka filmu leží v tom, co přijde potom: vítězné mocnosti se odhodlají k bezprecedentnímu právnímu kroku a postaví válečné zločince před soud. Žádná pomsta, žádná kulka do týla, ale proces. Právě toto rozhodnutí tvoří páteř celého filmu.
V centru dění ovšem nestojí soudci ani žalobci, nýbrž americký psychiatr. Jeho úkolem je posoudit, zda jsou nacističtí pohlaváři způsobilí zodpovídat se za své činy před mezinárodním tribunálem. Na papíře jde o obyčejnou odbornou práci: rozhovory, poznámky, posudek. V praxi je však Göring mimořádně inteligentní a psychiatr se během sezení dostává čím dál víc pod jeho vliv. Tady se otevírá temná, pomalu doutnající psychologická hra, díky které je Norimberk víc než jen další historickou rekonstrukcí.
Víc už prozrazovat nemá smysl, protože největší síla filmu spočívá v tom, jak se ve výslechové místnosti postupně, téměř nepozorovaně přesouvá rovnováha sil.
Russell Crowe, charisma za mřížemi
Začněme tím, kvůli čemu si většina diváků koupí lístek: Russell Crowe jako Göring. Oscarový herec, který v časech Gladiátora nebo Čisté duše patřil k nejžádanějším hvězdám světa, v posledních letech ne vždy nacházel role, které by si zasloužil. Stačí si vzpomenout na Kravena Lovce. Tady ale konečně dostal postavu, v níž pracuje všechno najednou: jeho fyzická přítomnost, klidný, skoro dobrosrdečný tón hlasu i vypočítavost, která mu číhá v pohledu.
U takové figury hrozí hlavně dvě věci: herec z ní buď udělá kreslenou karikaturu padoucha, nebo ji omylem učiní sympatickou. Crowe balancuje velmi chytře. Jeho Göring je vtipný, vzdělaný, chvílemi vyloženě zábavný, a právě proto mrazí. Film chce ukázat, jak dokáže takový člověk omotat někoho, kdo stojí teoreticky na opačné straně, a Crowe tohle svádění činí uvěřitelným. Nevzbuzuje sympatie, ale chápeme, proč to fungovalo. To je obrovský rozdíl a na něm film stojí i padá.
Rami Malek a psychiatr, který hledí do propasti
Je-li Crowe bouří, pak Rami Malek je ten, koho zastihne. Oscarový herec od dob Bohemian Rhapsody často dostává zvláštní, trochu odcizené postavy a Mr. Robot ukázal, jak dobře mu jdou uzavření hrdinové bojující s vnitřním napětím. Role psychiatra je zatím nejzralejším kouskem z této škály.
Malek to má těžší než Crowe: musí zahrát pomalé sklouzávání. To, jak se profesní zvědavost mění v něco jiného, jak se z pozorovatele stává účastník. Velkých gest je málo, zato hodně mlčení, uhýbavých pohledů a ticha, které po otázce trvá o chvilku déle, než by mělo. Jsou momenty, kdy jeho zdrženlivost působí skoro jako pasivita, a umím si představit, že to někomu bude málo. Mně to fungovalo, protože přesně o tom film je: zlo nemusí vždycky křičet a ten, kdo s ním mluví, si hned nevšimne, že už rozhovor nevede on.
Hvězdná přehlídka ve druhé řadě
Obsazení Norimberku vypadá, jako by někdo opsal seznam hostů z období udílení cen. Dvojnásobně oscarově nominovaný Michael Shannon patří k hercům, kteří jediným pohledem dokážou na scénu vyvinout tlak, jak jsme viděli v Tvaru vody i v Nočních zvířatech. I tady dodává váhu každému svému výstupu.
Oscarově nominovaný Richard E. Grant (Dokážete mi kdy odpustit?) umí do filmu vnést nahořklou eleganci a Colin Hanks je spolehlivě civilní. Vedle nich se objeví také Leo Woodall, John Slattery, Wrenn Schmidt, Lotte Verbeek a Mark O'Brien. U takového výčtu jmen samozřejmě hrozí, že někteří jen probliknou, a opravdu je cítit, že film nedokáže všem dát dost prostoru. Není to tragédie, ale část vedlejších linek je spíš kulisou než skutečným dramatem.
James Vanderbilt: scenárista, který ví, kde je napětí
Jméno James Vanderbilt zní širšímu publiku možná méně povědomě než jména jeho hvězd, přitom jde o jednoho z nejúspěšnějších producentů a scenáristů Hollywoodu. Podepsal se pod několik dílů Vřískotu, dvě části Amazing Spider-Mana, Den nezávislosti: Nový útok a Zodiaca. Ten poslední je nejvýmluvnější: i tam se posedlí lidé snažili pochopit nepochopitelné a Norimberk vyvolává podobně napjatý stav mysli.
Jako režisér Vanderbilt zjevně sází na dialog a herce. U scén mezi Crowem a Malekem je to trefa do černého, jsou to nejsilnější minuty filmu, kterým skoro nepotřebují hudbu ani střih. Jakmile však film opustí výslechovou místnost a pokouší se namalovat velké historické tablo, už si tolik nevěří. Stopáž 148 minut je znát a v prostřední třetině najdeme jednu dvě scény, které se do filmu dostaly spíš z povinnosti než z dramatické nutnosti.
Festivalová dráha každopádně ukazuje, že ho branže vzala vážně: světová premiéra proběhla na Mezinárodním filmovém festivalu v Torontu a v soutěži festivalu v San Sebastiánu film získal i ocenění.
Kde se váhy nakloní?
Nebylo by fér jen chválit. Největší slabinou Norimberku je, že se občas nedokáže rozhodnout, jestli chce být intimní psychologickou komorní hrou, nebo klasickým hollywoodským historickým eposem. Při kličkování mezi obojím chvílemi ztrácí tempo. Výprava je solidní a pečlivá, ale málokdy překvapí, a hudba emoce spíš doprovází, než aby je utvářela.
- Co funguje: souboj dvou hlavních postav, napětí postavené ze slov a otázka, jak blízko lze ke zlu přistoupit, aniž by se člověk změnil.
- Co méně: délka, přeplněná sestava vedlejších postav a několik příliš didaktických chvil, kdy film nahlas vysloví to, co do té doby jemně naznačoval.
Navzdory tomu je Norimberk filmem, který ve vás zůstane i po projekci. Ne kvůli bitevním scénám, ale proto, že v určité chvíli zjistíte, že i vy jste Göringa pozorně poslouchali.
Komu ho doporučujeme?
- Je pro tebe, pokud: Pro ty, kdo mají rádi psychologická historická dramata postavená na dialozích a chtějí vidět jeden z nejsilnějších pozdních výkonů Russella Crowea.
- Raději vynech, pokud: Pro ty, kdo čekají akční válečný film, nebo špatně snášejí pomalá, téměř dvaapůlhodinová dramata vystavěná z rozhovorů.
Pokud se ti líbí, zkus i: Rozsudek v Norimberku (1961), Pád Třetí říše (2004), Zóna zájmu (2023), Oppenheimer (2023), Mlčení jehňátek (1991)
Časté otázky
Kdy měl Norimberk premiéru v českých kinech?
Film vstoupil do českých kin 15. ledna 2026.
O čem je Norimberk?
O přípravách procesu s Hermannem Göringem, zajatým po druhé světové válce. V centru stojí americký psychiatr, který má posoudit, zda jsou nacističtí pohlaváři způsobilí stanout před soudem, a přitom se čím dál víc dostává pod Göringův vliv.
Jak dlouhý je Norimberk?
Film trvá 148 minut.
Kdo hraje Göringa a psychiatra v Norimberku?
Hermanna Göringa hraje Russell Crowe, amerického psychiatra Rami Malek.
Kdo Norimberk režíroval?
James Vanderbilt, který se jako scenárista a producent podílel mimo jiné na filmech Zodiac, několika dílech Vřískotu a snímcích Amazing Spider-Man.
Sedli byste si na dvě a půl hodiny s Göringem do jedné místnosti?
Já si sedl a nelituji. Norimberk není bez chyb: je delší, než by musel, a velké historické tablo je méně napínavé než dusný vzduch výslechové místnosti. Russell Crowe tu ale předvádí výkon, na jaký jsme od něj roky čekali, a Rami Malek je dokonalým partnerem v tomhle chladném intelektuálním souboji. Pokud máte rádi dospělá historická dramata, která nutí přemýšlet, patří Norimberk na váš seznam. Jen počítejte s tím, že nejpříjemnější hlas v něm bude patřit té nejděsivější postavě.
