Kinoster
CZ ▾

Recenze · Premiéra: 10. 9. 2026

Oasis: Don't Look Back in Anger recenze: konec bratrské války, který si říkal o plátno

Britské filmyAmerické filmyDokumentární filmyHudební filmyKoncertní filmy

Kdyby nám v roce 2009 někdo tvrdil, že bratři Gallagherové ještě někdy poskytnou společný rozhovor před kamerou, nejspíš bychom se mu vysmáli. Oasis: Don't Look Back in Anger zachycuje přesně tuhle nemožnost, a k tomu vyprodané turné Oasis Live '25. Bezchybný film to není, ale pro fanouška je to zhruba jako být znovu sedmnáct a stát uprostřed stadionu.

8,3/10
Hodnocení
Oslavný film z turné, který to podstatné nachází na pódiu a ve tvářích publika. Už kvůli společnému rozhovoru Gallagherových jde o historický dokument.
Příběh
7
Herecké výkony
8
Režie
8
Vizuál
8
Hudba a zvuk
10
Emoce
9

Celkové skóre je průměrem šesti kritérií.

Oasis: Don't Look Back in Anger: trailer

Údaje o filmu

Premiéra v Česku10. 9. 2026
RežieWill Lovelace, Dylan Southern
ŽánrDokumentární filmy, Hudební filmy
PřístupnostU
ZeměBritské filmy, Americké filmy

O čem to je: návrat, na který si nikdo netroufl vsadit

Výchozí situace filmu je jednoduchá, a právě proto funguje. Liam a Noel Gallagherovi se vracejí a Oasis se v roce 2025 vydávají na turné Oasis Live '25, které se stalo jednou z nejvýznamnějších rockových událostí současnosti. Dokument sleduje celé to vítězné tažení v globálním měřítku, ale neustále se vrací k otázce, kterou si klade každý: čím ta kapela pro lidi je a proč ji nikdy nepustili z hlavy?

Klasický příběh s dramatickým obloukem nečekejte. Jde spíš o portrét a momentku: zásadní hudební chvíle roku 2025, vyprodané koncerty, zkoušky a minuty v zákulisí, poskládané vedle sebe. Kdo čeká napjatý dokument plný starých křivd a skandálů, možná odejde zklamaný. Kdo ale chce zažít, jaké to bylo být u toho, je na správném místě.

Liam a Noel v jednom záběru: skutečný zlatý poklad filmu

Ať je stadionový koncert sebevětší, nejsilnější kartou filmu je tišší okamžik: po více než 25 letech poprvé společný rozhovor bratří Gallagherových. To se nedá dost zdůraznit. Tihle dva se pro celou generaci stali synonymem sourozenecké rivality, jejich hlášky jsou legendární a jejich vztah byl desítky let spíš tématem bulváru než hudebního tisku.

O čem přesně mluví, prozrazovat nebudu. Řeknu jen, že už samotný pohled na ně, jak sedí vedle sebe, zasáhne víc než kterákoli písnička. Je v tom něco neohrabaného a upřímného, co film postavený hlavně na oslavě nutně potřebuje. Kdybych si měl koupit lístek z jediného důvodu, byl by to tenhle.

Režiséři, kteří vědí, jak natáčet kapelu

Na režisérských židlích sedí Will Lovelace a Dylan Southern a tahle dvojice nepřichází z ničeho. Podepsali film Shut Up and Play the Hits o rozlučkovém koncertě LCD Soundsystem, takže vědí, jak z koncertu udělat na plátně emocionální zážitek. I tady je jejich rukopis znát: střih nespěchá, nechává písně dýchat a nebojí se otočit kameru do publika.

To poslední považuju za jedno z nejlepších rozhodnutí filmu. Tváře fanoušků, refrény řvané sborem, otcové spolu s dětmi: právě tyhle obrazy vypovídají nejvíc o hlubokém emocionálním a kulturním vlivu, který Oasis na lidi mají už po generace. Film to nijak nevysvětluje, prostě to ukazuje.

Zvuk, obraz, stadion: když kinové reproduktory makají

Hudba je pochopitelně vrcholem, a nejen proto, že Wonderwall nebo titulní Don't Look Back in Anger v podání tisíců hrdel pořád vhání husí kůži. Zvukový mix dokáže zároveň předat sílu kapely i hukot davu, a v kině to má úplně jinou váhu než doma z reproduktorů notebooku. Pokud to jde, vyrazte do velkého sálu s pořádným zvukem.

Obrazově film čerpá z osvědčené výbavy koncertních dokumentů: panoramata davu, detaily tváří, pódiová světla, šero šaten. Revoluce to není, ale je to poctivě a vkusně poskládané a záběry ze zkoušek přidávají intimnější, syrovější vrstvu, která rytmu prospívá.

Kde to drhne: moc oslav, málo tření

A teď ta horší zpráva. Film tak moc touží oslavit návrat, že se občas zapomene ptát. Za takovým příběhem stojí desetiletí napětí, ublíženosti a nevyslovených vět, a na povrch se z toho dostane jen málo. Celkové vyznění je spíš povznášející než nepříjemné, což je z pohledu fanouška pochopitelné, z pohledu kritika ale jde o zahozenou šanci.

Druhým problémem je, že kdo ke kapele žádný vztah nemá, tomu mohou koncertní pasáže časem splývat. Tenhle film nikoho obracet na víru nechce, je to mše pro už obrácené. Nevyčítám mu to jako hřích, jen upozorňuji, ať každý ví, do čeho jde.

Komu ho doporučujeme?

Pokud se ti líbí, zkus i: Shut Up and Play the Hits (2012), Supersonic (2016), Oasis Knebworth 1996 (2021), The Beatles: Get Back (2021), Stop Making Sense (1984)

Časté otázky

Kdy měl film Oasis: Don't Look Back in Anger premiéru v Česku?

Do českých kin film dorazil 10. září 2026.

O čem je Oasis: Don't Look Back in Anger?

O návratu Liama a Noela Gallagherových a světovém turné Oasis Live '25, se zkouškami, momenty ze zákulisí a zážitky fanoušků.

Kdo film režíroval?

Režie se ujali Will Lovelace a Dylan Southern.

Je ve filmu společný rozhovor bratří Gallagherových?

Ano, po více než 25 letech poprvé uvidíme Liama a Noela ve společném rozhovoru.

Vyplatí se jít do kina znovu na koncert Oasis?

Pokud se vám někdy stalo, že s vámi u refrénu od Oasis zpívala půlka zastávky, pak rozhodně ano, a nejlépe v tom největším sále. Oasis: Don't Look Back in Anger není nejodvážnější hudební dokument, jaký jsem viděl, ale patří k těm nejvřelejším. A díky společnému rozhovoru Gallagherových je to historický otisk, který si žádný fanoušek nesmí nechat ujít. Kdo je zvědavý jen napůl, stráví příjemný večer. Kdo ale v devadesátkách na těchhle písničkách vyrůstal, ten nejspíš zůstane sedět i během titulků a bude si broukat.

Hodnocení: 8,3/10 · Příběh 7 · Herecké výkony 8 · Režie 8 · Vizuál 8 · Hudba a zvuk 10 · Emoce 9