Ploty recenze: Denzel Washington zavírá celý americký sen do jednoho dvorku
Málokdy si člověk sedne k filmu s vědomím, že se v něm dvě hodiny skoro jen mluví, a ještě méně často od něj vstává s pocitem, že ho celou dobu svíralo napětí. Ploty jsou přesně takový film. Denzel Washington jako režisér i představitel hlavní role vsadil všechno na jednu kartu: na text a na své herce. A ta karta z velké části vychází.
Herecká hostina na malém dvorku. Pomalá, upovídaná a místy divadelní, ale dvojice Washington a Viola Davis je tak silná, že stojí za každou minutu.
Ploty: trailer
Údaje o filmu
| Original | Fences |
|---|---|
| Režie | Denzel Washington |
| Hrají | Denzel Washington, Viola Davis, Stephen McKinley Henderson, Jovan Adepo, Russell Hornsby, Mykelti Williamson |
| Žánr | Dramata |
| Délka | 139 min |
| Země | Americké filmy, Kanadské filmy |
Popelářský vůz, víkendový gin a nedosněný sen
Troy Maxson žije v Americe padesátých let, v jedné z černošských čtvrtí Pittsburghu. Kdysi hrál baseball v Negro League, dnes si vydělává na živobytí jako popelář. Práce je jednotvárná a vyčerpávající a nedře jen tělo, ale i duši. Když skončí směna, zbývají mu dvě věci: manželka Rose a kamarádi, se kterými na dvorku před domem probírá historky, vtipy a staré křivdy.
Troy a Rose se přitom snaží nasměrovat budoucnost svých dvou synů. Jeden chce být muzikantem, druhý by rád udělal kariéru v americkém fotbale. To je výchozí situace a víc prozrazovat nechci, protože síla filmu nespočívá v zápletkových zvratech. Spočívá v tom, jak se z téhle obyčejné situace pomalu, skoro nepozorovaně vyloupne bilance celého jednoho života.
Tohle není drama, kde to bouchá scénu za scénou. Spíš připomíná dlouhou rodinnou večeři, u které všichni tuší, že dřív nebo později někdo vysloví to, co by neměl. A taky to vysloví.
Denzel Washington, hlučný král
Denzela Washingtona všichni známe z charismatických, sebevědomých postav, od zkorumpovaného policajta v Training Day po titulní roli v Malcolmu X. Troy Maxson do té řady na první pohled zapadá: je hlučný, rád vypráví, miluje zvuk vlastního hlasu a každou debatu vyhraje. Jenže jak běží minuty, ukazuje se, že ta hlasitost není síla, ale brnění.
Washington tu dělá něco hodně nepříjemného, a myslím to jako kompliment: vůbec nechce, abychom Troye měli rádi. Nechává ho být otravným a nespravedlivým, nechává ho říkat synům věci, do kterých bychom mu nejradši skočili do řeči. A přesto v něm pořád vidíme člověka, kterého svět znovu a znovu nechal stát na druhé straně plotu. Tahle dvojakost je páteří celého filmu a Washington ji ani na okamžik nepustí z rukou.
Pokud mu lze něco vytknout, pak množství monologů. Troy mluví hodně a jsou chvíle, kdy je cítit, že si herec text užívá o kousek víc, než by scéna potřebovala.
Viola Davis, která potichu ukradne celý film
Je li Troy bouře, pak Rose je dům, který v té bouři stojí. Viola Davis patří k nejlepším dramatickým herečkám, jaké Hollywood v posledních desetiletích nabídl, to víme už od Pochyb a Černobílého světa. Tady ale předvádí něco opravdu výjimečného. Rose je dlouho skoro postavou v pozadí: vaří, mlčí, usmívá se Troyovým historkám a když je třeba, uklidňuje.
Pak ale přijde chvíle, kdy promluví, a od té doby se špatně dýchá. Neřeknu kdy a proč, ale kdo film viděl, ví, o které scéně mluvím. Ve tváři Violy Davis je všechno, co v sobě Rose roky dusila, a právě kvůli takovému herectví člověk vůbec chodí do kina.
Upřímně: kdybych měl jmenovat jediný důvod, proč Ploty vidět, byla by to Viola Davis.
Vedlejší postavy, které nejsou jen kulisou
Bylo by snadné postavit všechno jen na dvou hlavních rolích, ale tým kolem nich je mimořádně silný. Stephen McKinley Henderson jako Jim Bono, Troyův nejlepší přítel, je jednou z nejvřelejších přítomností ve filmu: směje se jeho vtipům, ale vidí i to, co Troy vidět nechce.
Jovan Adepo jako mladší syn Cory dostal nejtěžší úkol. Musí se otci postavit a přitom je na něm znát, jak moc touží po jeho uznání. Russell Hornsby jako Lyons, starší syn s hudebními ambicemi, skvěle zvládá postavu, která se ve stínu otce snaží vybudovat vlastní život.
Zvláštní zmínku si zaslouží Mykelti Williamson v roli Gabriela Maxsona, Troyova bratra. Jeho postava působí zprvu zvláštně a roztříštěně, ale každé jeho objevení změní atmosféru a nese jednu z nejbolestnějších linek celého příběhu. Saniyya Sidney se jako Raynell objeví v menší, ale zapamatovatelné roli.
Jeden dvorek, jeden dům, jeden plot: kde režie zakopává
Teď přijde ta méně nadšená část. Denzel Washington jako režisér zjevně chtěl ctít své herce a text, a to je správné rozhodnutí. Potíž je, že to má svou cenu: Ploty často působí spíš jako zaznamenané divadlo než jako film. Prostory jsou stísněné, scény dlouhé a kamera většinou jen pozoruje, místo aby vyprávěla.
V některých chvílích to filmu vysloveně prospívá, protože diváka zavře na tenhle dvorek spolu s Troyovou rodinou a před napětím není kam utéct. Jindy se ale 139 minut stopáže pořádně projeví, hlavně v prostřední třetině, kde se rozhovory točí v opakujících se kruzích.
- Co funguje: práce s herci, rytmus dialogů a několik málo, ale přesně načasovaných citových výbuchů.
- Co méně: chybějící vizuální fantazie, místy vleklé tempo a pár monologů, které se táhnou příliš dlouho.
Obrazová stránka tedy silnou zbraní filmu není. Atmosféra Pittsburghu padesátých let vychází spíš z oblečení postav, jejich pohybů a řeči než ze záběrů.
Otcové, synové a ploty, které stavíme
Název není náhodný. Film je o plotech na všech rovinách: o tom, který kolem Troye postavila společnost, o tom, který on sám staví kolem své rodiny, a o tom, přes který se jeho synové snaží přeskočit. Jednou z nejzajímavějších myšlenek je, že křivdy se dědí. Troy, který v životě tolikrát narazil do zdi, staví tutéž zeď před vlastního syna a možná si toho ani nevšimne.
Díky tomu nejsou Ploty jen dramatem o jedné době, ale velmi současným filmem. Každý, kdo měl složitý vztah s otcem, nebo kdo jako rodič zjistil, že dělá přesně to, co kdysi nenáviděl, se v některé scéně pozná. A bude to bolet, v tom dobrém smyslu.
Komu ho doporučujeme?
- Je pro tebe, pokud: Pro ty, kdo mají rádi herecky založená dramata postavená na dialozích a nebojí se pomalého, ale hluboko zasahujícího rodinného příběhu. Pro fanoušky Denzela Washingtona a Violy Davis povinnost.
- Raději vynech, pokud: Kdo hledá svižný děj, efektní obrazy nebo nenáročnou večerní zábavu, bude nejspíš v polovině filmu koukat na hodinky.
Pokud se ti líbí, zkus i: Moonlight (2016), Černobílý svět (2011), Pochyby (2008), Kdyby ulice Beale mohla mluvit (2018), Komorník (2013)
Časté otázky
O čem jsou Ploty?
O Troyi Maxsonovi, bývalém hráči baseballové Negro League, který v padesátých letech pracuje v Pittsburghu jako popelář a spolu s manželkou Rose se snaží nasměrovat budoucnost svých dvou synů.
Jak dlouhé jsou Ploty?
Film trvá 139 minut.
Kdy měly Ploty premiéru?
Film měl premiéru 16. prosince 2016.
Kdo režíroval film Ploty?
Film režíroval Denzel Washington, který zároveň hraje hlavní postavu Troye Maxsona.
Kdo hraje Rose Maxsonovou v Plotech?
Rose Maxsonovou hraje Viola Davis.
Jaký je původní název filmu Ploty?
Původní název filmu je Fences. Jde o americko kanadskou koprodukci.
Vyplatí se přelézt tenhle plot?
Ano, ale musíte vědět, do čeho jdete. Ploty nebaví v klasickém smyslu slova. Posadí vás, zavřou za vámi dveře a dvě hodiny vás nechají poslouchat ty nejbolestnější rozhovory jedné rodiny. Jako režisér mohl být Washington odvážnější a stopáž mohla být sevřenější. Jenže když proti sobě na tom malém dvorku stojí Viola Davis a Denzel Washington, všechny drobné chyby zblednou. Tohle je film, na který nebudete vzpomínat kvůli obrazům, ale proto, že potom budete o vlastním tátovi přemýšlet trochu jinak. Za mě silné doporučení, nejlépe se sklenkou něčeho dobrého a v klidném večeru.