Pán prstenů (1978) recenze: odvážná animace, která vyrazila k Mordoru dávno před Peterem Jacksonem
Než se Středozem v nultých letech proměnila v kinematografickou podívanou, pustil se do nemožného jeden tvrdohlavý animátor. Animovaný Pán prstenů Ralpha Bakshiho z roku 1978 je syrový, ambiciózní a občas otravně nevyrovnaný, ale má tak temnou a dospělou atmosféru, že mi z ní dodnes naskakuje husí kůže. Dokonalý film to není, odvážnější než většina adaptací, které jsem od té doby viděl, ale rozhodně ano.
Nevyrovnaný, ale fascinujícím způsobem odvážný animovaný experiment, který by měl každý fanoušek Tolkiena vidět aspoň jednou.
Pán prstenů: trailer
Údaje o filmu
| Original | The Lord of the Rings |
|---|---|
| Režie | Ralph Bakshi |
| Hrají | Christopher Guard, William Squire, Michael Scholes, John Hurt, Simon Chandler, Dominic Guard |
| Žánr | Dobrodružné filmy, Animované filmy, Fantasy filmy |
| Délka | 132 min |
| Země | Britské filmy, Americké filmy, Španělské filmy |
Jeden prsten, jeden hobit a jedna hodně špatná zpráva
Výchozí situaci zná každý, kdo kdy otevřel klasický román J. R. R. Tolkiena. Nebezpečný prsten s kouzelnou mocí se dostane do rukou hobita Froda ze Středozemě, který se teprve od čaroděje Gandalfa dozví, jakou pohromu to vlastně nosí v kapse: pokud prsten padne do rukou zla, může to znamenat úplný zánik všeho dobrého. Frodo se proto na čarodějovu radu vydává na cestu, aby předmět zničil.
Tím začíná řada dobrodružství, během nichž se k němu přidávají elfové, trpaslíci a válečníci, aby společnými silami ubránili svou zemi před hrozbou. To je celá kostra a upřímně řečeno to stačí, protože k tomuhle filmu si nesedáte kvůli zvratům. Sedáte si k němu proto, abyste viděli, jak Středozem vypadala v hlavě tvůrce z roku 1978.
Ralph Bakshi a nemožná výprava
Pro mě byl Bakshi vždycky animátorský rebel, který nechtěl točit roztomilé kreslené pohádky. I tady je cítit, že Tolkienův svět nechystal do dětského pokoje. Stopáž 132 minut je na animovaný film neuvěřitelně dlouhá a tempo tomu odpovídá: některé scény jsou až dech beroucí svou zlověstností, jinde jsem měl pocit, že film spěchá, jako by se snažil nacpat do sebe co nejvíc stránek románu najednou.
Jeho největší předností je přesto odvaha. Britsko americko španělská koprodukce se nesnažila předlohu zkrotit. Zlo je tu opravdu děsivé, temné lesy opravdu tíživé a čas od času probleskne obraz jako z noční můry, který by v dnešní rodinné animaci rozhodně neprošel.
Hlasy, kvůli kterým se to vyplatí
Hlasové obsazení je podle mě to, co zestárlo nejlépe. Christopher Guard jako Frodo je zranitelný a čistý, přesně takový, jakého si představuji hrdinu z donucení. Gandalf v podání Williama Squirea budí respekt, ale má v sobě i vřelost. Sam Michaela Scholese je sympatický a Simon Chandler s Dominicem Guardem jako Smíšek a Pipin přinášejí hobití lehkost.
Největším překvapením je pro mě John Hurt jako Aragorn. Jeho hlas je unavený, chraplavý a sugestivní a maluje před námi tuláka a bojovníka, kterému člověk věří, že už toho viděl hodně. Boromir Michaela Grahama Coxe je náležitě hrdý a drsný. A pak je tu Anthony Daniels jako Legolas, kterého většina lidí zná jako hlas a tělo C 3PO z Hvězdných válek. Slyšet ho z úst elfa je zvláštní, ale funguje to.
Co kouzlí i dnes
- Atmosféra. Tahle Středozem je zaprášená, plná stínů a nebezpečná. Žádná pohlednice, ale místo, kde se může stát něco zlého.
- Dospělý přístup. Bakshi vzal Tolkiena vážně a je to vidět v každém políčku.
- Herecká práce. Hlasy dávají filmu duši, často víc než samotná kresba.
- Kultovní hodnota. Z filmově historického hlediska je to prostě povinnost, protože ukazuje, jak se v sedmdesátých letech pokoušeli převést na plátno román, který se považoval za nezfilmovatelný.
Je v tom něco nevysvětlitelně přitažlivého, jak tenhle film působí zároveň jako sen i jako horečnatý přelud. Jako dítě bych se ho nejspíš bál, jako dospělý ho mám rád právě proto.
Kde se kouzelná hůl zlomí
Nebudu lhát: film na mnoha místech drhne. Vizuální styl není jednotný a v některých scénách se různé postupy podivně tlučou. Dnešní divák vychovaný hladkými, vyleštěnými obrazy moderní animace se nejspíš občas nechápavě poškrábe na hlavě.
Vyprávění je navíc hodně husté. Kdo nečetl knihu, snadno se ztratí mezi jmény a místy, protože film se ne vždy zastaví, aby něco vysvětlil. Já to přes fanouškovské brýle odpustit dokážu, ale pro úplného nováčka to může být vážná překážka.
Bakshi proti Jacksonovi: nespravedlivý, ale nevyhnutelný souboj
Tenhle film se nedá sledovat, aniž by vám na mysl nepřišla trilogie Petera Jacksona. Srovnávat je je samozřejmě nespravedlivé, dělí je desítky let a úplně jiné možnosti. Přesto je zajímavé, že Bakshiho verze má v sobě jakousi syrovou, hmatatelnou temnotu, kterou hraná velkorozpočtová adaptace místy uhladila.
Já o tomhle filmu přemýšlím jako o odvážné skice. Není to hotový obraz, ale rozmáchlý, vášnivý náčrt, ze kterého je poznat, že ten svět měl někdo opravdu rád. A ta láska je z obrazovky cítit dodnes.
Komu ho doporučujeme?
- Je pro tebe, pokud: Pro fanoušky Tolkiena, zájemce o historii animovaného filmu a všechny, kdo mají rádi temnější, dospělé animáky a nebojí se starého stylu.
- Raději vynech, pokud: Pro ty, kdo čekají vyleštěnou podívanou moderní animace, nebo příběh vůbec neznají a chtějí lehké dobrodružství v rychlém tempu.
Pokud se ti líbí, zkus i: The Hobbit (1977), Wizards (1977), Fire and Ice (1983), Temný krystal (1982), Pán prstenů: Společenstvo Prstenu (2001)
Časté otázky
Kdy měl animovaný Pán prstenů premiéru?
Film měl premiéru 15. listopadu 1978.
Jak dlouhý je Pán prstenů z roku 1978?
Animovaný film trvá 132 minut.
Kdo režíroval animovanou verzi Pána prstenů?
Film režíroval Ralph Bakshi.
O čem je Pán prstenů (1978)?
Hobit Frodo získá nebezpečný kouzelný prsten a na radu Gandalfa se vydává na cestu, aby ho zničil dřív, než padne do rukou zla. Na výpravě ho doprovázejí elfové, trpaslíci a válečníci.
Kdo v animovaném filmu mluví Aragorna?
Aragornovi propůjčil hlas John Hurt, Frodovi Christopher Guard, Gandalfovi William Squire a Legolasovi Anthony Daniels.
Které země film natočily?
Pán prstenů vznikl jako britsko americko španělská koprodukce.
Vyplatí se i dnes vyrazit do Bakshiho Středozemě?
Podle mě ano, jen je dobré vědět, do čeho jdete. Tohle není bezchybná rodinná pohádka pro každého, ale vášnivý, podivný a místy geniální experiment, před kterým je třeba smeknout. Hlasy jsou skvělé, atmosféra temně přitažlivá a takovou odvahu dnes člověk vidí jen vzácně. Pokud máte rádi Tolkiena, za nějakého deštivého večera zhasněte a dejte mu šanci. Možná se do něj nezamilujete, ale zapomenout na něj rozhodně nedokážete.