Annabelle recenze: nejděsivější panenka, která se ani nepohne
Existují panenky, které byste v obchodě nesundali z regálu ani omylem. A pak je tu Annabelle, kterou vám někdo dokonce věnuje jako dárek. Nejpamátnější vedlejší postava z filmu V zajetí démonů dostala v roce 2014 vlastní film. Tvář panenky děsí stejně spolehlivě jako dřív, jenže příběh kolem ní spíš zdvořile klepe na dveře, než aby je vyrazil. Na deštivý podzimní večer se ale hodí překvapivě dobře.
Atmosférický, řemeslně solidní, ale až příliš předvídatelný horor s panenkou, který svou pověst dluží spíš porcelánové tváři hlavní hrdinky než scénáři.
Údaje o filmu
| Režie | John R. Leonetti |
|---|---|
| Hrají | Annabelle Wallis, Ward Horton, Tony Amendola, Alfre Woodard, Eric Ladin, Kerry O'Malley |
| Žánr | Hororové filmy |
| Délka | 99 min |
| Země | Americké filmy |
Dárek, který měl zůstat v krabici
Výchozí situace je klasická, skoro učebnicová. John Form překvapí svou těhotnou ženu Miu starou panenkou. Milé gesto, alespoň do noci, kdy do domu mladého páru vtrhnou členové satanistické sekty. Po útoku nezůstane jen krev a bolest, ale něco mnohem horšího než samotní vetřelci: v domě se probudí síla, která má svou tvář. Tvář Annabelle.
Víc dopředu vědět nepotřebujete a upřímně, víc toho ani není. Film nesází na zvraty, ale na pomalu sílící pocit, že domov, který se zdál bezpečný, se uprostřed čekání na miminko mění v nepřátelské území. Zranitelná nastávající matka a neviditelná hrozba, to je starý a osvědčený hororový recept a film se ani nesnaží skrývat, odkud čerpá.
Mia, John a panenka, která všechny přehraje
Miu hraje Annabelle Wallis a už samotná shoda jmen působí jako malý kosmický vtip, kterému se štáb musel náramně bavit. Wallis je sympatická a přesvědčivá jako úzkostná žena, která čím dál víc zůstává na všechno sama. Velká část filmu se vlastně odehrává v její tváři, kde podezření pomalu zraje v jistotu. Vedle ní Ward Horton jako John představuje dobře míněného, ale poněkud upozaďovaného manžela, jehož postava bohužel moc vrstev nedostala.
Z vedlejších rolí vyčnívá Evelyn v podání Alfre Woodard, herečky, která dokáže postavě dát váhu během jedné dvou scén. Tony Amendola jako otec Perez obstarává nezbytného hororového kněze, Eric Ladin hraje detektiva Clarkina a Kerry O'Malley s Brianem Howem se mihnou jako manželé Higginsovi. Pěkné a úhledné obsazení, ale přiznejme si to: show stejně ukradne panenka, která nepohne ani brvou.
Kameraman v režisérském křesle
Režie se ujal John R. Leonetti, který dřív pracoval jako kameraman, mimo jiné na snímku Jamese Wana V zajetí démonů, odkud postava Annabelle pochází. Je to na filmu znát: obrazy jsou pečlivé, kompozice promyšlené a starý dům, tmavé chodby i pološero dětského pokoje vypadají přesně tak, jak mají v dobrém strašidelném filmu vypadat. Leonetti ví, kam postavit kameru, aby divák začal pátrat po okrajích záběru.
Méně jistý si je v rytmu. Film často příliš dlouho buduje napětí stále stejnými prostředky, a než přijde výbuch, dávno tušíme, odkud se vynoří. Jako by režisér věřil svým obrazům víc než vlastnímu příběhu. Což je vlastně docela pochopitelné.
Když to funguje: pomalý, tichý strach
Nebuďme nespravedliví, některé scény se opravdu povedly. Nejsilnější chvíle filmu jsou ty, kdy se skoro nic neděje. Jen nějaká věc leží na špatném místě, jen se z vedlejšího pokoje ozve zvuk, jen se panenka dívá maličko jinam než před chvílí. Takový minimalistický horor se pod kůži zaryje mnohem víc než jakákoli hlasitá lekačka.
- Atmosféra: staromódní zařízení a teplé, a přesto tísnivé barvy filmu vyloženě sedí.
- Zvuk: vrzání, ticho a náhlé rány jsou místy dávkované mistrovsky.
- Samotná panenka: je prostě nádherně ošklivá. Stačí se na ni podívat.
Kde to drhne: lekačky podle šablony
Potíž je v tom, že film až příliš často sahá po nejlacinějším triku, po náhlém hlasitém leknutí. Chvíli to funguje, jenže divák se brzy naučí choreografii a krčí se předem, čímž překvapení úplně zabije. Scénář je navíc dost schematický: postavy dělají špatná rozhodnutí přesně tam a tehdy, kde jim to předepisuje hororová příručka.
Kdo do tohoto světa vstoupil přes V zajetí démonů, nejspíš si všimne, o kolik je zdejší rodina plošší a méně sympatická. Tam jsme se báli o postavy, tady spíš o vlastní klid. Stopáž 99 minut je naopak příjemně sevřená a film nic zbytečně nenatahuje.
Horor s panenkou, jedna z nejstarších nočních můr
Proč vlastně porcelánová panenka tak dobře děsí? Protože je důvěrně známá, má lidskou podobu, a přesto nežije. Stojí přesně na hraně mezi tím a tím a právě tahle hranice je divákovi nepříjemná. Dějiny filmu jsou tímhle strachem prosycené, od Chuckyho z Dětské hry až po panenky vysedávající na policích starých strašidelných domů. Annabelle se do této tradice řadí a ve svých nejlepších chvílích jí dělá čest.
Motiv těhotenství patří od dob Rosemary má děťátko k nejsilnějším zbraním hororu: tělo, které už nepatří jen nám, ohrožená budoucnost a okolí, které nám nevěří. Film s touto linkou pracuje šikovně, i když ji úplně nevytěží.
Komu ho doporučujeme?
- Je pro tebe, pokud: Pro milovníky klasického, pomalu gradujícího hororu o strašidelném domě a pro všechny, které už jednou vtáhl svět filmu V zajetí démonů. Ideální na společný večer v zatemněném pokoji.
- Raději vynech, pokud: Kdo touží po originálních zvratech, hlubokých postavách nebo nových nápadech, bude zklamaný. A samozřejmě ti, kterým doma na poličce sedí stará panenka.
Pokud se ti líbí, zkus i: V zajetí démonů (2013), Rosemary má děťátko (1968), Dětská hra (1988), Sinister (2012), Vymítač ďábla (1973)
Časté otázky
Z jakého roku je film Annabelle?
Annabelle vznikla v roce 2014.
O čem je Annabelle?
John Form daruje své těhotné ženě Mie starou panenku. Jedné noci k nim vtrhnou členové satanistické sekty a po útoku se v domě probudí něco hrůzného: Annabelle.
Jak dlouhý je film Annabelle?
Film trvá 99 minut.
Kdo Annabelle režíroval?
Film režíroval John R. Leonetti.
Kdo hraje v Annabelle hlavní role?
Miu Formovou hraje Annabelle Wallis, Johna Forma Ward Horton a dále se objeví Alfre Woodard, Tony Amendola a Eric Ladin.
Stojí za to pustit dnes večer Annabelle do obýváku?
Pokud nečekáte znovuobjevení hororu, ale pěkně nasnímaný, atmosférický a místy opravdu mrazivý příběh o panence, pak ano. Annabelle není mistrovské dílo a ze stínu filmu V zajetí démonů nikdy doopravdy nevystoupí, jenže porcelánová tvář titulní hrdinky je tak ikonická, že film podrží i v jeho slabších chvílích. Zhasněte, posaďte se a nedívejte se k poličce. Ona se na vás stejně už dívá.